Skip to main content

Jsme studentky a studenti oborů Anglistika – amerikanistika, Anglický jazyk a Anglofonní literatury a kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jazyk je základním kamenem lidské společnosti, spojuje nás v rámci všech společenských celků, skrz něj vnímáme své odlišnosti, ale také to, co máme společné. Skrze jazyk můžeme komunikovat s ostatními a sdílet zkušenosti, pocity a celé naše životy. Lingvistika jakožto popis živého jazyka ve všech svých podobách a prostředích nám umožňuje porozumět nejen danému jazyku, ale skrz něj také společnosti a kultuře. 

Je-li jazyk jejím základním kamenem, tvoří literatura pilíře společnosti, které ji vynesly tam, kde se nachází dnes. Literatura je pro nás způsobem, jak lépe poznat naši přítomnost i minulost – to, o čem lidé dříve psali a jak o tom psali, nám může prozradit mnoho o jejich životě, hodnotách jejich společnosti a názorech, které zastávali.  

Studium lingvistiky nám dovoluje nahlížet také na to, jak používáme jazyk, jak jím dokážeme ovlivňovat svět kolem nás. Jazykovědu lze aplikovat na celou řadu oblastí lidské činnosti. Zkoumání jazykové akvizice nám pomůže být lepšími učiteli. Psycholingvistika a sociolingvistika nám pomohou poznat jednotlivce, ale i společnosti. Je třeba perfektně rozumět jazykovému systému, abychom mohli překládat, ale také k vývoji jazykových či překladových nástrojů s využitím umělé inteligence – tyto odnože lingvistiky přemosťují zdánlivou propast mezi humanitní a technickou vědou.

Komplexní znalost literárního díla je nezbytná při přípravě nových vydání: pomáhá nám osvětlit rozdíly mezi tehdejším a současným způsobem uvažování a zamezit tak nekritickým zásahům do textů; skrze čtení s ohledem na dobový kontext se také lze vyhnout neopodstatněné cenzuře. Analytické schopnosti nám pomáhají zorientovat se v množství textů, které jsou dnes dostupné, a najít v nich to, co má smysl. Pouze pečlivý přístup k dílu a jeho kontextu nás naučí odlišit specifický styl autora od dobové normy a rozpoznat jazykové jevy nesoucí významovou složku textu, což je zásadní pro kvalitní literární překlad.

Jazyk je nositelem kultury, není tedy divu, že studium anglického jazyka a literatury nám otevírá možnost chápat anglofonní kultury v jejich kontextech, nikoliv jen útržkovitě a zmatečně. Angličtina je totiž tzv. lingua franca současného světa a bez její perfektní znalosti a hlubšího porozumění anglofonním kulturám nám celá řada situací, fenoménů, nebo třeba i jen vtipů zůstane záhadou. Nejen v současné době je klíčové porozumět do hloubky zemím, jejichž jazykem se mluví po celém světě, a jejichž kultura má tedy neoddiskutovatelný vliv na všech světových kontinentech. 

Ústav anglického jazyka a didaktiky navazuje na strukturalistickou tradici světově významného Pražského lingvistického kroužku založeného profesorem Vilémem Mathesiem. Další významnou osobností je profesorka Libuše Dušková, autorka první a doposud aktuální Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, v současné době v řadách ústavu působí například profesor Jan Čermák, znalec staré angličtiny a překladatel Béowulfa. Z řad Ústavu anglofonních literatur a kultur pochází například překladatel kompletního Shakespearova díla profesor Martin Hilský, odborník na irskou literaturu a kulturu profesor Ondřej Pilný, specialista na literární teorii, romantismus a Shakespearovo dílo profesor Martin Procházka a řada dalších významných osobností literární sféry, ať už jsou to akademičtí pracovníci, spisovatelé, překladatelé nebo redaktoři. 

Po absolvování oborů z nás mohou být výborní vědci a vědkyně, překladatelé a překladatelky, tlumočníci a tlumočnice, publicisté a publicistky, editoři a editorky, ale také učitelé a učitelky angličtiny na středních školách, kde studium literárních děl a jejich souvislostí je přiměřeně uplatnitelné: Absolventi anglistiky se díky studiu literárních děl ve výuce středoškolské literatury neomezí na prostý výčet jmen a dat, ale dokážou žákům zprostředkovat přímou zkušenost s textem.

Je pro nás nepřijatelné, aby odborníci a odbornice s takto vysokou úrovní erudice strádali a v dnešní náročné době eskalující krize byli nuceni řešit existenční potíže, mimo jiné kvůli nespravedlivému přerozdělování prostředků ve vysokém školství. Podporujeme tedy své vyučující v protestu proti špatným finančním podmínkám v humanitních vědách s názvem „Hodina pravdy“ a jakékoliv další potřebné stávkové či protestní aktivitě.

Naše práce má smysl.

Bc. Barbora Luňáková, Bc. Gabriela Běhounková, Bc. Jáchym Hájek, Tereza Kiszová, Bc. Sára Benešová, Bc. Michal Otáhal, Bc. Anna Netolická, Bc. Jan Kostohryz, Kateřina Půlkrabová, Anna Králová, Kateřina Šmídová, Marie Kolaříková, Júlia Leššová, Bc. Lenka Liebichová, Timotej Lauko, Elizabet Kovačeva, Renáta Sedláková, Kateřina Lorencová, Yasmina Melliti, Emma Kurucová, Adéla Chvátalová, Klára Přečková, Tereza Lukáčová, Petr Louda, Kateřina Kovářová, Kryštof Buchal, My Uyen Phamová, Barbora Millerová, Karolína Divoká, Jana Severová, Markéta Novotná, Sára Hudson, Magdalena Matoušková, Maxmilián Petr Filip, Štěpánka Tvrdíková, Štěpánka Klečanská, Bc. Lucie Erazímová, Aneta Kumpoštová, Lucie Uhrová, Klára Hutková, Barbora Fremlova, Kateřina Suchanová, Magdalena Císlerová, Michaela Vlasáková, Josefina Arellanesová, Mgr. Jitka Kloučková, Tereza Měkotová, Eliška Pham, Daniela Vavrušová, Petra Vašková, Elena Gonoshilova, Eliška Pokorná, Klára Seidlová, Barbora Bockova.

Jste student/studentka anglistiky a chcete se pod dopis také podepsat?
Můžete zde:
https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeir9KvsyWmFKbpWyDStQ2PiSzsNIN1yoHJiwMbrlzcXWzmFQ/viewform?usp=sf_link