10:00–11:15, aula (P131), hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1
Fonetika na stopě zločinu
Radek Skarnitzl (Fonetický ústav FF UK)
Fonetika je věda, která se zabývá řečovou komunikací v nejširších souvislostech. Její poznatky se uplatňují například v kriminalistice při odhalování identity mluvčího na základě hlasu. Ačkoli kvůli plasticitě řeči nelze hovořit o unikátním „otisku hlasu“, specifičnost hlasu mluvčího většinou je možné zachytit. Přednáška stručně představí nejdůležitější aspekty srovnávání mluvčích a další úlohy, které patří k práci forenzního fonetika.
Archeologie na FF UK v2.23
Ladislav Stančo (Ústav pro klasickou archeologii, FF UK)
Doby, kdy si archeolog vystačil při své práci se zápisníkem, tužkou, pásmem a lopatou jsou dávno pryč. Současný terénní výzkum se neobejde bez počítačů, totálních stanic, pXRFek, magnetometrů, GPS, GISu, družicových snímků a dalších sofistikovaných, a proto velmi nákladných pomocníků. Stejně tak se následné odborné zpracování a analýza nalezeného materiálu – artefaktů a ekofaktů, neobejde bez spolupráce s experty dalších, většinou přírodovědných oborů, od geologie přes (paleo)botaniku, (archeo)zoologii až po genetiku. Jádro archeologického bádání, od teorie a způsobu kladení si otázek až po intepretaci, však stále zůstává pevně ukotveno v humanitních vědách. Tento příspěvek se pokusí převážně na příkladu výzkumů v Uzbekistánu ukázat, jak komplexní je nyní tenhle romantický obor, jejž jste i vy kdysi patrně chtěli studovat.
Opera v mediálním věku
Tereza Havelková (Ústav hudební vědy FF UK)
K čemu potřebujeme ve 21. století 400 let starý umělecký druh? Do jaké míry reprodukuje tradiční kulturní stereotypy, a jakým způsobem se mu daří je narušovat? A kde je jeho místo ve vztahu k novým technologiím a mediální kultuře? Pro uvažování o opeře, i pro vědy o umění obecněji, je klíčová otázka relevance. Kritické promýšlení významů a efektů, které dnes produkuje nejen opera, ale i další audiovizuální formy, si pak vyžaduje bytostně interdisciplinární přístup, který těží z kulturní teorie, muzikologie, divadelní vědy i filmových a mediálních studií. Tento příspěvek bude na příkladu operních studií demonstrovat, že pro hlubší pochopení mechanismů fungujících (často skrytě) v současné kultuře a společnosti není potřeba jen tužka a papír (či osobní počítač), ale především komplexní a dlouhodobě budované expertní vědění.
Starověké dějiny jako zrcadlo přítomnosti?
Filip Čapek (Katedra Starého zákona ETF UK)
UK, a zde konkrétně ETF UK, se podílí již téměř 15 let na archeologickém výzkumu v Izraeli s dalšími světovými univerzitami (Tel Aviv University, Hebrew University, Universität Heidelberg, Universität Tübingen ad.). Kromě práce v terénu je cílem interpretovat starověké texty na pozadí odkrývané hmotné kultury. Nedílnou součástí je hledání paralel mezi minulosti a přítomností, jak se proměňovala starověká společnost, co způsobovalo zlomy, kritické momenty, ale i katastrofy, jakou roli v tom hrály socioekonomické aspekty, vzdělanost a elity.
Tajemná zkratka THP
Helena Černá (Středisko vědeckých informací FF UK) a Matěj Metelec (Vydavatelství FF UK)
Vedle akademických zaměstnanců na fakultě pracuje také řada zaměstnanců neakademických, kteří se označují jako THP pracovníci. Pod touto poněkud kryptickou zkratkou se skrývá pestrá směs všech těch, o nichž se zpravidla příliš nemluví, ale kteří a které udržují fakultu v chodu – sekretářky kateder, zaměstnanci správy budov, knihovníci nebo ajťáci. V naší přednášce se pokusím stručně shrnout význam nepedagogických pracovníků pro fungování fakulty.