Jsme studentky a studenti oboru Řecká a latinská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Náš obor zahrnuje zejména studium antických dějin, antické řecké a římské literatury a předně klasických jazyků, starořečtiny a latiny. Studenti zaměření na medievistiku se zabývají více středověkou latinskou literaturou a středověkou latinou. Metodologicky se proto potýkáme mimo jiné s historiografií, literární vědou a lingvistikou. Kromě toho náš obor nutně zahrnuje i vhled do antického výtvarného umění, architektury a ostatních hmotných pramenů, do antického náboženství, mytologie, filosofie, vědy a do křesťanství – v těchto oblastech se náš obor dotýká dějin umění, archeologie a jiných pomocných věd historických, nebo i religionistiky a teologie a doplňuje se s nimi.

Proč taková rozmanitost oblastí našeho studia? K pochopení antické civilizace je nutné rozumět jí v její celistvosti, proto je tedy potřebné, aby se naše vědy vzájemně doplňovaly. Pochopení antické civilizace nám pak otevírá přístup k hlubšímu chápání pramenů západní společnosti a jejích dějin. Pokud dojdeme k tomuto poznání, přichází také hlubší porozumění současnému světu.

Antika je totiž všude kolem nás. I v současném světě najdeme její stopy v jazyce, vědě, kultuře a mnohých dalších oblastech. Nezměrné množství slov v současné češtině a ve většině evropských jazyků, a to nejen odborných termínů prakticky ve všech vědních oborech, má svůj původ právě v antických jazycích. Znalost etymologie nám pak může nezřídka být velkým pomocníkem pro správné pochopení a použití slov. Ale etymologie není jedinou oblastí jazyka, ve které nám znalost latiny a starořečtiny pomůže. Zejména díky znalosti latiny (a částečně také starořečtiny) lze lépe porozumět gramatickému systému většiny moderních indoevropských jazyků, a tím následně dospět i k jejich rychlejšímu a snazšímu naučení (o částečně příbuzné slovní zásobě ani nemluvě). Starořecké a latinské texty svojí pro nás neintuitivní a složitou strukturou vybízejí studenty k pozorné četbě, hloubání, nacházení vzájemných vztahů mezi slovy a mohou tak vést k rozvoji analytických schopností a logického myšlení stejně efektivně jako přírodní vědy. 

Rozhodně bychom neměli zapomínat, že latina a řečtina jsou zásadními pramennými jazyky dějin mnoha vědních oborů. Totiž nejen v antice, ale i po celý středověk a v novověku (circa do konce 17. století) byla v Evropě latina univerzálním jazykem, a tudíž nositelem nejen kultury, která byla a stále je hojně recipována a rozvíjena, ale i vědy – ostatně stále uznávaná vědecká díla, na kterých stojí moderní západní společnost, byla napsána právě latinsky (Descartes, Koperník, Galilei, Newton, Komenský).

Ústav řeckých a latinských studií je jedním ze tří ústavů v České republice, který nabízí vzdělávání učitelů latiny. Tímto způsobem se snaží udržet kontinuitu ve vyučování antických jazyků na našich školách. Bez učitelů, kteří mají výbornou znalost antických jazyků, by bylo velmi těžké udržet živou tradici výuky a pochopení významu antického dědictví. Kromě uplatnění v regionálním školství (zejména na gymnáziích a středních zdravotnických školách) se mohou absolventi taktéž uplatnit jako učitelé latiny nejen na filozofických fakultách, ale také na fakultách právnických a lékařských. Působí v kulturních institucích, nakladatelstvích nebo jako překladatelé, a to jak děl dosud do češtiny nepřeložených, tak děl, která byla přeložena naposledy před mnoha a mnoha desetiletími, aby byl jejich překlad aktualizován do současné češtiny. 

Nesmírné množství latinských a řeckých textů z různých dob, míst a oborů v sobě obsahuje vědění, na které i my dnes můžeme navázat, s kterým můžeme nesouhlasit, ale hlavně se jím můžeme nechat inspirovat. Právě tohle vědění, vám chceme zprostředkovat. 

Naše práce má smysl. 

Matouš Benda, Miroslav Igaz, Daniel Bříza, Jan Pochop, Jakub Gogela, Markéta Stehlíková, Karel Zoubek, Max Šámal, Antonie Chladová, Marek Halámka, Anežka Nádvorníková, Polina Kozak, Tereza Dobrovodská, Elena Frementiti, Daniel Dvoriak, Tereza Němcová, Jakub Pavlovic, Magdalena Helanová, Martin Havelka, Karolína Svatoňová, Pavla Taněvová, Ada Bendlová, Cecylia Linková, Ladislav Bílý, Anna Marie Baumruková, Eliška Šolcová, Markéta Krumphanzlová, Karolina Doušová, Max Šámal, Anna Natálie Homolková, Lada Vestálová, Irena Novotná, Adéla Stříbrná, Irena Minaříková, Josef Chlachula, Aneta Horáková, Vojtěch Večeře, Vojtěch Kubík, Ludmila Doušová, Kristýna Loušová, Stanislav Hlaváč, Jan Hänel.

Jste student/studentka řeckých a latinských studií a chcete se pod dopis také podepsat?
Můžete zde:
https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeaqdhi_MMLQ2nGTXxXbPyINNKKt9W9h5jPBEqfiJ8dixb8GQ/viewform?usp=sf_link