Doktorandky a doktorandi humanitních a společenskovědních oborů se přidávají k protestu Hodina pravdy.
Jsme součástí akademické obce! I na nás doléhají její tíživé problémy. Zároveň musíme čelit jednoznačně nevstřícným podmínkám doktorského studia, které jsou příčinou prekérní situace, v níž se doktorandky a doktorandi nacházejí.
Prekérnost naší situace
Nejvýraznějším problémem doktorského studia jsou dlouhodobě nízká stipendia, která zdaleka neodpovídají platu lidí s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Státní příspěvek na studující v prezenční formě doktorátu činí 11 250 Kč (dotace nebyla valorizována od roku 2018). Z takové částky není možné ve větších (univerzitních) městech vyžít, nehledě na to, že jde o částku hluboko pod úrovní minimální mzdy, jejíž suma se ve stejném období zvýšila z částky 12 200 Kč na 17 300 Kč. Nevyhnutelným důsledkem takto nastavených podmínek je potřeba doplňovat nízká stipendia dalším příjmem.
Vzhledem k tomu, že prezenční doktorské studium je, co se náplně a časové náročnosti týče, koncipováno jako práce na plný úvazek, logicky se dříve či později musí dostavit kolize mezi požadavky studia a nutností se uživit. Kombinovat doktorské studium se všemi s ním souvisejícími povinnostmi a pracovní úvazek mimo akademické prostředí (či grantový úvazek na jiném než disertačním projektu) je dlouhodobě neudržitelné. Doktorand se musí v určitém okamžiku rozhodnout, které činnosti se bude věnovat naplno, a často musí dát přednost zaměstnání v neakademickém sektoru, jelikož ho živí. Nízká stipendia jsou pak jedním z hlavních důvodů, proč doktorandky a doktorandi své studium prodlužují nebo jej nedokončí vůbec.[1] Opomíjet nelze ani na fakt, že takové podmínky vedou mnohdy k celkové frustraci a přetížení doktorandů.[2]
Podfinancování humanitních a společenskovědních oborů má pak zásadní dopad i na doktorské studium. Po studujících jsou požadovány výsledky (především publikační) srovnatelné se standardy západních zemí, nejsou jim k tomu však vytvořeny adekvátní podmínky. Celkový stav těchto oborů pak nedovoluje doktorandkám a doktorandům vyhlídky na důstojné uplatnění v akademické sféře a přispívá k odlivu talentovaných vědců z českých univerzit.
Za jednu z příčin problému lze považovat skutečnost, že postavení doktorandek a doktorandů je ze své podstaty hybridní. Jsme napůl studenti a napůl akademičtí pracovníci. Zákon na nás nahlíží jako na studenty, což umožňuje, aby byla naše činnost hodnocena formou stipendia. Problematická je pak nejen výše stipendií, ale i status doktoranda coby studenta jako takový. Ze stipendií se neodvádí sociální pojištění, a doktorandky a doktorandi nemají nárok na ochranu, která plyne z pracovně-právního vztahu. Doba doktorského studia se nezapočítává do tzv. odpracovaných let, doktorandky-ženy nemají z titulu prezenčního studia doktorátu nárok na příspěvek v mateřství (tzv. mateřskou) atp.
Na druhou stranu, ačkoli jsme ze zákona studentkami a studenty, podílíme se ve významné míře na vědecké činnosti pracoviště, publikujeme, vystupujeme na konferencích, vyučujeme a v některých případech vedeme kvalifikační práce studujících v nižších stupních studia a touto svou vědeckou činností přinášíme pracovištím, na kterých působíme, nezanedbatelné finance. Formální vymezení statusu se tak střetává s reálnou “pracovní” náplní doktorandstva.
Reforma doktorského studia
Připravovaná reforma doktorského studia (v platnost by měla vejít od roku 2024) je jistě krok dobrým směrem, ale její koncepce je nedostatečná a situaci doktorandů zásadním způsobem nemění. I když reforma přinese výrazné navýšení stipendia (počítá se s 1,2násobkem minimální mzdy, dnes by to bylo 20 760 Kč, což zajistí i automatickou valorizaci v případě dalších navýšení minimální mzdy), částka stále nebude zdaleka odpovídat platu zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.[3] Reforma zároveň nijak neřeší podmínky doktorandů, kteří na doktorát nastoupili před reformou a vytváří tak mezi studujícími výrazné nerovnosti. Zásadní problém, totiž studentský status doktorandů, pak navrhovaná úprava neřeší vůbec. Politováníhodný je fakt, že se na navržené podobě reformy výrazným způsobem podílela také vedení vysokých škol, která připuštěním neřešení zmíněných problémů a snahou konzervovat některé aspekty současného stavu tak rezignovala na možnost získat v doktorandkách a doktorandech mladší kolegy. Chceme-li vskutku kvalitní a konkurenceschopné mladé vědce, je třeba s nimi počítat od začátku a vytvořit jim odpovídající podmínky pro rozvoj.
Přáli bychom si, aby zlepšení situace našich oborů, k němuž má vést i námi podporovaný protest Hodina pravdy, znamenalo i zlepšení postavení doktorandek a doktorandů!
[1] Šetření Centra pro studium vysokého školství Doktorandi 2021 uvádí finanční situace (19,2%) a vytížení v práci a/nebo chybějící podpora zaměstnavatele (32,8%) jako překážky při doktorském studiu. Michaela Šmídová, Centrum pro studium vysokého školství, “Překážky úspěšného ukončení doktorského studia – reflexe doktorandek a doktorandů”,, 22. ročník konference Hodnocení kvality vysokých škol, Telč, 27.5.2022, https://video.muni.cz/public/HKVS2022/Patek-1.mp4 26 min 34 sekund.
Data z šetření 2014: finance 19%, zaměstnání (15%) Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol., „DOKTORANDI 2014: Základní výsledky šetření postojů studentů doktorských studijních programů vysokých škol v České republice.“ Praha: MŠMT (2014). https://is.muni.cz/do/rect/strategie/ver/Doktorandi_2014_MSMT_CR_zprava_final_15102014.pdf.
[2] Šetření Centra pro studium vysokého školství Doktorandi 2021 uvádí: „Více jak třetina odpovídajících uvedla, že při studiu cítí psychickou nepohodu, nebo se potýká s psychickým onemocnění“, MŠMT,“Šetření Doktorandi 2021 zjišťovalo pohled studujících na doktorské studium“, 26.5.2022, https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/setreni-doktorandi-2021-zjistovalo-pohled-studujicich-na.[3] Shrnutí současného stavu projednávání novely zákon: Studentská komora Rady vysokých škol, „Po dvou letech, kdy se Studentská komora Rady vysokých škol aktivně podílí na přípravě novely zákona o vysokých školách, konečně novela minulý týden doputovala do mezirezortního připomínkovacího řízení.“ Facebook, 15.2.2023, https://www.facebook.com/skrvs.