Elisabeth Woock

Elizabeth Woock, Department of British and American Studies, History and popular media

My story (what am I doing in the Czech Republic?).

In the United States I finished my bachelor’s studies in Medieval Studies, specializing in religion and art history, and my advisor Prof. Vera Shevzov helped me orient on a a medieval history which included Central and Eastern Europe. It was an unusual study program, because I had a kind Czech professor at Smith College, Prof. Marie Němcová Banerjee (of blessed memory), who created special courses for me in medieval Czech literature, and I was able to take basic Czech language courses at the University of Massachusetts Amherst. I moved to the Czech Republic, teaching English and studying Czech until my language level was sufficient to study at a Czech university. I finished a combined masters in History and Classical Philology (Latin) at Palacký University, and then went on to pursue a PhD in the same subject, particularly focused on female mendicant communities in the 13th and 14th centuries in Czech lands. There’s little awareness of Czech medieval history in anglophone countries, as very few universities in the United States, Canada, the British Isles and Australia have departments or offer courses on Czech history. I was hoping to be a bridge or communicator of these issues to anglophone researchers, both a textual and cultural translator.

Are the salary conditions at the university decent and sufficient?

I cannot qualify for a mortage with this income, and I could certainly not support a family with this income, certainly never both at the same time. So I rent the exhorbantly priced apartments in Olomouc, and because I have no family, I don’t dissapoint any children with telling them there will be no summer holiday or big Christmas celebration. As a foreigner, life is substantially more expensive – not only all the special fees required for visas and processing paperwork, but because foreigners have no family, no network, no assistance, no inheritance, and no community. They have to take care of all small things alone, and pay for it in cash. In Czech Republic, I do not have a cousin who will come over to fix the leaking sink, parents to borrow a car from, aunties who send me home with food wrapped up, a family friend to watch the dog while I go away for a conference. Because visas are tied to a single job, foreigners cannot just leave to find better work because they would lose their visa. To get a new job and a new visa, it’s just as easy to leave the country and apply for a job and visa elsewhere. The salaries at university are bad enough for local Czechs with all their invisible supports, but for people with any extra expenses and less mobility, the low wages make life very, very difficult.

Is my career at risk?

If housing expenses go up in the city (rent in a suburb already eats up about half my take-home income) I will have to reconsider my work. If my job is at risk, it’s not because I am doing a bad job, or failing at my duties. The risk is that you don’t need a PhD to understand that ending each month with no financial margin – no savings, no money to spare for home repairs or small luxuries like one evening out – is unsustainable.

My career is not at risk, because I will take my career, my CV, and my international connections with me if I move. What is at risk is the careers of future academics, i.e., students who are not starting careers as researchers because they can see how bad the conditions are. I hesitate to advise students to continue their studies in the Czech Republic, especially because the PhD stipend leaves our graduate students literally starving. The education in Czech Republic is excellent, but it’s not worth living in poverty for.

Český překlad dopisu

Jméno, katedra a oblast působnosti:

Elizabeth Woock, Katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci

Můj příběh:

Ve Spojených státech jsem dokončila bakalářské studium medievistiky se specializací na náboženství a dějiny umění a moje školitelka, profesorka Vera Shevzov, mi pomohla orientovat se na dějiny středověku, které zahrnovaly střední a východní Evropu. Byl to neobvyklý studijní program, protože jsem měla na Smith College laskavou profesorku češtiny, profesorku Marii Němcovou Banerjee, která pro mě vytvořila speciální kurzy středověké české literatury, a mohla jsem absolvovat základní kurzy českého jazyka na University of Massachusetts.

Přestěhovala jsem se do České republiky, kde jsem učila angličtinu a studovala češtinu, dokud moje jazyková úroveň nebyla dostatečná pro studium na české univerzitě. Na Univerzitě Palackého jsem dokončila kombinované magisterské studium historie a klasické filologie (latiny) a poté jsem pokračovala v doktorském studiu téhož oboru, zaměřeném zejména na ženské mendikantské komunity ve 13. a 14. století v českých zemích. V anglofonních zemích je povědomí o českých středověkých dějinách malé, neboť jen velmi málo univerzit ve Spojených státech, Kanadě, na Britských ostrovech a v Austrálii má katedry nebo nabízí kurzy českých dějin. Doufala jsem, že budu mostem či zprostředkovatelkou této problematiky anglofonním badatelům, a to jak díky překladům textů, tak vysvětlení kulturních textů.

Jaké jsou Vaše platové podmínky?  

S mým příjmem nemám nárok na hypotéku a rozhodně bych s ním nemohla uživit rodinu, rozhodně ne obojí najednou. Takže si pronajímám byty v Olomouci za přemrštěné ceny, a protože nemám rodinu, nemusím dětem říkat, že nebudou mít letní prázdniny ani Vánoce. Život cizince je podstatně dražší – nejen všechny ty zvláštní poplatky za víza a vyřizování papírů, ale i proto, že cizinci zde nemají širší rodinu, síť kontaktů, pomoc, komunitu. O všechny drobnosti se musí postarat sami a jejich náklady jsou vyšší. V Česku nemám bratrance, který by přišel opravit protékající dřez, rodiče, od kterých bych si půjčila auto, tetičky, které by mi poslaly jídlo, rodinného přítele, který by mi pohlídal psa, když odjedu na konferenci. Protože jsou víza vázána na jedno pracovní místo, nemohou cizinci jen tak odejít a najít si lepší práci, protože by o vízum přišli. Chcete-li získat novou práci a nové vízum, je stejně snadné opustit zemi a požádat o práci a vízum jinde. Platy na univerzitě jsou pro místní Čechy, i se všemi jejich neviditelnými podporami, dost špatné, ale lidem s jakýmikoli dalšími výdaji a menší mobilitou tyto nízké platy velmi, velmi ztěžují život.

Je moje kariéra ohrožena?

Pokud se zvýší náklady na bydlení ve městě (nájemné na předměstí už teď spolyká asi polovinu mého příjmu), budu muset přehodnotit svou kariéru. Pokud je ohrožena, není to proto, že bych dělala špatnou práci nebo neplnila své povinnosti. Riziko spočívá v tom, že nepotřebujete doktorát, abyste pochopili, že končit každý měsíc bez finanční rezervy – bez úspor, bez peněz, které by zbyly na opravy bydlení nebo drobný luxus, jako je jeden večer venku – je neudržitelné.

Moje kariéra ohrožena není, protože pokud se přestěhuji, vezmu si s sebou kariéru, životopis i mezinárodní kontakty. Co je ohroženo, je kariéra budoucích akademiků, tj. studentů, kteří kariéru vědeckých pracovníků ani nezačínají, protože vidí, jak špatné jsou její podmínky. Zdráhám se studentům doporučit pokračování v postgraduálním studiu v České republice, zejména proto, že doktorandské stipendium nechává naše postgraduální studenty doslova hladovět. Vzdělání v České republice je vynikající, avšak lidé pracující v akademické sféře by za něj neměli platit životem v chudobě.