13:00–14:30, aula (P131), hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1
Příspěvek právní vědy
Jan Wintr (Právnická fakulta UK)
Právní věda se snaží právo a jeho reálné fungování nejen zkoumat, ale na základě výzkumu též činit doporučení zákonodárci i orgánům aplikujícím právo. Budou představeny tři projekty z nedávné doby: 1) projekt Reakce právního systému ČR na pandemii Covid-19, vedený Janem Kyselou, který vyústil v doporučení, jak lépe nastavit ústavní zákon o bezpečnosti ČR a další krizové zákony, 2) bádání Jana Wintra o fungování parlamentů a jeho doporučení k reformě jednacího řádu Poslanecké sněmovny a 3) výzkumy Jakuba Drápala k nejednotné a problematické praxi českých soudů v ukládání trestů za trestné činy.
Ochrana památek jako záchrana naší paměti
Richard Biegel (Ústav pro dějiny umění FF UK)
Ochrana památek je s dějinami umění spojena od jejich moderních počátků. Právě ohrožení cenných staveb a boj za jejich záchranu spojovaly náš obor s kulturní veřejnosti, které nebyl jejich osud lhostejný. Před sto lety, stejně jako dnes, jsou tyto momenty klíčové: jsou totiž chvíle, kdy právě jen spojení odborných argumentů a zájmu veřejnosti může ohrožené památky doopravdy zachránit. V krátkém přehledu si ukážeme památkové kauzy, které byly pro Prahu klíčové a které napomohly ke zformován památkového vědomi, které je dnes základem ochrany a harmonického rozvoje tohoto unikátního města.
Ukrajinistika FF UK
Tereza Chlaňová, Stanislav Tumis (Ústav východoevropských studií FF UK)
O žádné jiné zemi toho za poslední rok nebylo napsáno a řečeno víc než o Ukrajině. Těžko bychom našli člověka, kterého by se dění na Ukrajině tak či onak nedotklo. Co v současné době dělají „ukrajinisté“? Čím se zabývají v dlouhodobé perspektivě a čím přispívají v tak vypjaté a naléhavé situaci, kterou zažíváme dnes v tragických okolnostech války? Jak se proměnila práce ukrajinistů za poslední rok? Jak dokáží svou letitou kontinuální práci přetavit v rychlé reakce na aktuální potřeby současného dění? Na to odpoví v krátkém příspěvku Tereza Chlaňová a Stanislav Tumis z Ústavu východoevropských studií. V neposlední řadě se však pokusí zdůraznit nejen palčivou nutnost studovat tento region nyní, ale i kouzlo, které toto studium přináší v dobách méně exponovaných.
K čemu nám je historie a školní dějepis?
Kamil Činátl (Ústav českých dějin FF UK, Učitelství na FF UK)
Historie je všude plno. Vidíme ji ve filmu, v počítačových hrách, v reklamě. Píšou se o ní knihy, zřizují se muzea, vedou se spory. Její všudypřítomnost by mohla vyvolat dojem, že všichni dobře rozumíme tomu, proč tu je a k čemu nám slouží. Je to ale skutečně tak? Důkladnější analýza fungování historie ve veřejném prostoru ukazuje, že je situace z různých důvodů složitější. Jak by na tuto „novou historickou situaci“ měla reagovat historiografie a školní dějepis?
Rovný přístup k informacím pro neslyšící?
Radka Nováková (Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK)
Se zřetelem k poznatkům lingvistiky českého znakového jazyka, rozvíjené v Ústavu jazyka a komunikace neslyšících FF UK, se postupně proměňují postoje slyšící většiny k „jinakému“, od češtiny odlišnému, českému znakovému jazyku a ke komunitě českých neslyšících. Užívání českého znakového jazyka v médiích (situace v nichž bude v příspěvku stručně zmapována) zaručuje českým neslyšícím relativně rovný přístup k informacím a zprostředkovaně i k většinové kultuře a většinovému světu.