Máme smysl: studenti Novořeckého jazyka a literatury

Jsme studenti a studentky Novořeckého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Novořecká filologie pokrývá studium nejen řeckého jazyka, ale i řecké historie, literatury a kultury. Řecko, které je součástí Evropské unie již od roku 1981, se nachází na historicky, strategicky a politicky významné hranici Evropy s Asií. Osvojením znalostí novořecké filologie tak student získá informace o evropském regionu, který je dnes nedílnou součástí evropské politiky. Řečtina je evropský jazyk a v současnosti jím mluví přes 13 milionů Řeků, kteří se usídlili v diasporách po celém světě – od Ameriky po Austrálii.

Praha se v současné době stala nejen frekventovaným turistickým cílem Řeků, ale také novým domovem vysokého počtu ekonomických migrantů z řad řeckých studentů vysokých škol. Řecko od druhé poloviny 20. stol. intenzivně navazuje na předchozí česko-řecké vztahy, které se díky existenci početné řecké menšiny, ekonomických a diplomatických styků udržují dodnes. Budoucnost oboru novořecké filologie je tedy především důležitá pro zachování vzájemných česko-řeckých vztahů a pro snazší začlenění rozšiřující se řecké menšiny. Absolventi novořecké filologie mohou poskytnout podporu a služby příchozím Řekům, ať už se jedná o tlumočníky či překladatele pro komunikaci s českými úřady, nebo o odborníky, kteří Řeky seznámí s českým jazykem a kulturou. Absolventi studia novořeckého jazyka mohou najít uplatnění nejen v oblastech překladatelství, tlumočnictví a turismu, ale také v akademické sféře či diplomacii.

Součástí novořeckých studií jsou také kurzy starořečtiny, s jejíž znalostí je možné hlouběji porozumět filozofickým a náboženským antickým textům, jako jsou např. Nový zákon či Aristotelova a Platónova díla, o jejichž poselství se dodnes opírá současná evropská kultura a mnoho vědních oborů, nevyjímaje křesťanství. Znalost řeckého jazyka dokáže být výhodou i v každodenním životě v oblasti etymologie – v češtině a v mnoha evropských jazycích se setkáváme s odbornými výrazy, které často pochází ze starořečtiny. Starořečtina je rovněž přímým vývojovým předchůdcem byzantské a novodobé řečtiny – její pochopení tak usnadní porozumění i dalším jazykovým, fázím řečtiny. Byzantská říše, jež se stala pokračovatelkou zaniklé Západořímské říše a přes tisíc let v sobě uchovávala dědictví antického Říma a Řecka, je v českých učebnicích zmiňována pouze okrajově. Obor novořecké filologie tak pomáhá udržet povědomí o základních kulturních kořenech evropské civilizace.

Naše práce má smysl. 

Elena Frementiti, Daria Wiseman, Dafni Dimitriou, Jakub Pavlovic, Aleš Kristen, Markéta Dietlová, Adéla Novotná, Jan Černý.

Jste student/studentka novořečtiny a chcete se pod dopis také podepsat?
Můžete zde:
https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScehWNWztw-BueRz1LHatsrWJ3zTKONplhMMyUNU2MTK0wgnw/viewform?usp=sf_link