Na humanitně zaměřených fakultách ČR stále panuje neklid spojený s očekáváním vládní reakce na požadavky formulované iniciativou Hodina pravdy. Její organizátoři se proto rozhodli předat vládě petici, v níž ji žádají o bezodkladné řešení zatím nejhlubší finanční krize, v nichž se jejich pracoviště ocitla za poslední desetiletí. Navazují tím na protestní akce pořádané na Den učitelů 28. března 2023, během nichž vyšli do ulic tisíce vyučujících a studujících napříč Českou republikou. Autoři petice vykreslují neutěšenou situaci na filozofických a dalších humanitně zaměřených fakultách následujícími slovy: „Nedůstojné mzdy, zcela neadekvátní ocenění odborné kvalifikace, pedagogická činnost hodnocená hluboko pod úrovní průměrných platů v daných lokalitách. Taková je pozice akademiků na humanitních a sociálněvědních pracovištích.“
Petiční archy s podpisy více než 4000 signatářů hodlá delegace zastupující humanitní fakulty a signatáře odevzdat v pátek 21. dubna v 11h na Ministerstvu školství a tělovýchovy, v kopii pak premiérovi ČR Petru Fialovi. Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal vysvětluje volbu nadcházejícího pátku následovně: „Předání petice právě 21. dubna má symbolický význam v tom, že k tomuto dni zasílají rektoři našich univerzit ministru školství podklady, dokládající setrvalou snahu o hospodárné vedení a rozvoj našich institucí. Hlavním problémem tak zůstává mizivá částka na VŠ vzdělávání, která se dostane na naše filozofické fakulty.“
Odevzdání petice na MŠMT bude doprovázeno přečtením původních, i po mnoha měsících stále platných argumentů, a seznamu institucí, které petici podpořily. K požadavkům se připojili jak předsedové všech akademických senátů filozofických fakult zapojených do protestů, tak vysokoškolské odborové organizace. „Krizová finanční situace má jediné řešení, a tím je navýšení prostředků na VŠ vzdělávání spolu s jasným doporučením adresovaným univerzitám, že je nutné tyto dodatečné finance směřovat právě na fakulty, jejichž rozpočty jsou nejvíce napjaté a kde hrozí nejen individuální odchody, ale s ohledem na neúnosnost situace také hromadné výpovědi či dokonce stávky,“ dodává za Koordinační odborovou radu UK Petr Pavlík.
Připomeňme, že zatímco průměrné výdaje zemí OECD na terciární vzdělávání dosahují 1,4 % HDP, z toho 1,0 % HDP z veřejných zdrojů, v ČR bylo v roce 2010 na vysoké školy vydáno 0,59 % HDP a v letošním roce odpovídá zmiňovaný podíl už jen 0,45 % HDP. Dalším znepokojivým faktem je, že podíl financí vynakládaných na vysoké školy z rozpočtu MŠMT klesl za posledních deset let o celou třetinu. „Je nám jasné, že nejsme jedinou špatně placenou skupinou pracujících v ČR. Přesto hodláme nadále apelovat na vládu, že právě na pracujících v akademické sféře již dále šetřit nelze, nemá-li být ohrožena kvalita českého univerzitního vzdělávání a nechceme-li odradit mladou generaci od dalšího rozvíjení našich oborů,“ připomíná předseda AS FF UK Ondřej Švec.
Nastal čas, aby se tváří v tvář uvedeným faktům vláda ČR přestala vymlouvat na to, že jde o interní problém samotných univerzit, a představila konkrétní kroky k řešení krizové situace vysokoškolského vzdělávání v naší zemi.
