Skip to main content

Od společné kolektivní smlouvy až k podrobnému katalogu prací

Tento příspěvek popisuje, jakým způsobem je otázka mezd řešena na holandských vysokých školách. Holandsko je velikostí podobné České republice a většina jeho vysokého školství je hrazena z veřejných zdrojů, stejně jako je tomu v České republice, text se tedy týká např. veřejných škol v Amsterdamu, Leidenu, Groningenu či Utrechtu. Tamní vysoké školství je na vysoké úrovni a je motorem inovace. Holandsko investuje do tzv.  znalostní ekonomiky, která stojí na expertní práci jejích obyvatel a zejména na službách. Holandské vysoké školství je charakterizováno vysokým stupněm otevřenosti, jak v míře internacionalizace zaměstnanců, tak v množství studujících ze zahraničí. V oblasti vědy a inovace jsou na špičce v rámcí Evropského výzkumého prostoru (European Research Area – ERA). Není proto překvapivé, že všechny holandské univerzity jsou ve světových žebříčcích hodnoceny vysoko (všechny jsou výše než 250 místo). Celkem na nich studuje více než 340 000 studentů, zhruba 38% Holanďanů v produktivním věku má vysokoškolské vzdělání. Studenti doktorských programů jsou považováni za zaměstnance a jejich mzda je také zahrnuta v kolektivní smlouvě.

Z výše uvedených důvodů se zaměříme na základní organizační parametry, v nichž holandské vysoké školství funguje, abychom si dokázali představit, kam by se mohlo ubírat v systematizaci mezd i naše vysoké školství. Hlavním rysem holandského systému je pečlivost, podrobnost, transparentnost a definování jednotlivých typů pracovních pozic příslušnými kompetencemi.

V poslední části tohoto příspěvku uvádíme také slabiny současného uspořádání, o kterých se v Holandsku velmi otevřeně debatuje, a které v mnohém připomínají náš vlastní systém.

Hlavní rozdíly mezi českým a holandským systémem jsou následující:

  • Holandské vysoké školy mají jednu společnou kolektivní smlouvu
  • Holandské vysoké školy sdílí stejný vnitřní mzdový předpis, takže mzdy na stejné pozici na jakékoliv univerzitě (regionální nebo metropolitní) jsou stejné.
  • Holandský vnitřní mzdový předpis je definován tak podrobně, že nepracuje s konceptem osobních příplatků, neboť umožňuje spravedlivé ohodnocení na dané pozici v závislosti na náplni práce.
  • Na tuto smlouvu je vázán jeden společný katalog prací, který je velmi podrobný a bude popsán níže.
  • Pozice v katalogu jsou definovány skrze náplň práce a kompetence, což dohromady určuje směry kariérního růstu. Velký důraz je kladen také na zástupnost a výběr nástupců, tedy na flexibilitu a kontinuitu. 
  • Holandští studenti platí v akademickém roce 2023-2024 školné ve výši € 2 314.
  • Holandští studenti zároveň dostávají nevratné měsíční stipendium ve výši € 274,90 měsíčně, pokud bydlí samostatně a € 110,30 pokud bydlí u rodičů. Oproti ČR přispívá Nizozemí mnohem významněji rodinám i studentům na vzdělání (1).

Společná kolektivní smlouva pro všechny holandské vysoké školy

Holandské univerzitní odborové svazy (FNV, AOb, CNV, a FBZ) uzavírají s univerzitami společnou kolektivní smlouvu s platností na jeden nebo dva roky (nikdy na dobu delší než 5 let) (2). Současná smlouva byla uzavřena 1. dubna 2023 a platí do 30. června 2024 (3). Kvůli vysoké inflaci zahrnovala tato smlouva také mimořádný bonus pro všechny zaměstnance: € 1200 pro nejnižší tarifní třídy, € 1000 pro střední, a € 800 pro nejvyšší. 

Vyjednávání každé nové kolektivní smlouvy předchází průzkum mínění členů a členek odborových organizací, který shromažďuje podněty k řešení (4). Termíny vyjednávání jsou stanoveny dopředu, na rok 2024 je stanoveno pět kol jednání v březnu až květnu (5). V lednu probíhají setkání odborových organizací na jednotlivých univerzitách. V září se každoročně koná nábor do odborů a přednášky, které vysvětlují kolektivní smlouvu a s ní spojené záležitosti.

Jednotný vnitřní mzdový předpis

Holandské univerzity sdílí jednotný vnitřní mzdový předpis, který je velice podrobný a nepracuje nijak s osobním ohodnocením, které je běžné u nás. Zaměstnanci jsou zařazeni do 18 tarifních tříd, které jsou dále rozděleny do většinou osmi (ale někdy i patnácti) stupňů. Například třída 8 má 10 stupňů, které následují v malých odstupech (uvádíme prvních osm):

Kurz převodu: 25,22 k 12. 2. 2024

Jako příklad zaměstnanců zařazených do této třídy uvádíme čtyři funkční oblasti, ke kterým se později vrátíme:

Podpora výuky a výzkumu:

  • Specialista/ka na vědecké informace 4
  • Audiovizuální technik/čka (režie) 4
  • Technik/čka (VaV)  04
  • Zaměstnanec/kyně muzea vědy 3
  • Odborný pracovník/ce VaV 3
  • Zdravotnický asistent/ka 2
  • Technik/čka (VaV) V2

Administrativní podpora

  • Správce/kyně administrativních systému a procesů 4
  • Pracovník/ce spisové služby 4
  • Správce/kyně 3
  • Administrativní informační pracovník/ce 3
  • Asistent/ka 1

Podpora vedení

  • Projektový manažer/ka 3
  • Sekretář/ka 3
  • Vedoucí týmu 2

Personál a organizace

  • Koordinátor/ka systému vzdělávání a rozvoje pracovníků 4
  • Koordinátor/ka zaměstnaneckých benefitů 3
  • Asistent/ka personálního oddělení 1

Všechny tyto funkce tedy mají stejnou mzdu, která se pouze liší podle délky působení na pracovišti a výsledků evaluace. Zařazení do patřičné tarifní třídy je tedy určeno pozicí, kterou zaměstnanec na univerzitě vykonává. Stupeň se posunuje každý rok automaticky, ale na základě evaluace zaměstnance je možné zaměstnance posunovat rychleji nebo naopak jeho postup zastavit. Pokud zaměstnanec s evaluací nesouhlasí nebo nesouhlasí se zařazením do určité třídy, může se odvolat ke speciální komisi.

Situace vědeckých pracovníků a pracovnic

Nyní se podíváme pouze na Funkční oblast Vzdělávání a výzkum, kam spadají vědečtí a akademičtí pracovníci. Tato oblast je rozdělena do devíti tarifních tříd (třídy 10-18).

Kompletní holandský vnitřní mzdový předpis můžete vidět zde.

Katalog prací

Katalog prací eviduje tzv. funkční oblasti a popisuje odbornost, dovednosti a schopnosti, které daná pozice vyžaduje. Katalog prací je rozdělen do deseti funkčních oblastí, které jsou vyjmenovány zde: 

  • Vzdělávání a výzkum
  • Podpora výuky a výzkumu
  • Administrativní podpora
  • Zdraví a životní prostředí
  • Správa a provoz
  • ICT
  • Podpora vedení
  • Personál a organizace (Human resources)
  • PR, informace a komunikace
  • Podpora studentů

Překlad celého katalogu můžete vidět zde. Na českých univerzitách se míra systematizace v tomto ohledu velice liší a mnoho funkcí vzniká či zaniká podle potřeby, aniž by byly tyto úpravy vztaženy k principům dobrého řízení organizace.

Holandský univerzitní Katalog prací je založen na analýze organizace podle tzv. Hayovi metody (Hay Guide Chart), kterou používají velké organizace pro mapování organizační struktury (6). Hayova metoda vyžaduje, aby každá funkce byla podrobně definovaná (ekvivalent popisu pracovní činnosti, ale širší). Definice zahrnuje:

  • Funkční oblast
  • Titul funkce
  • Cíl funkce (z něj vychází požadavky na nutné kompetence)
  • Kontext funkce (nadřízení a podřízení)
  • Oblasti výsledků (aktivity, výstupy, atd.)

Protože každá funkce má přesně daný cíl, k jeho dosažení jsou nutné určité kompetence, které jsou definovány zvlášť. Tyto kompetence jsou rozděleny do několika skupin, a celý dokument můžete vidět zde (automatický překlad DeepL). Jsou to: 

  • Analytické schopnosti
  • Osobní efektivita
  • Komunikace 
  • Řízení
  • Realizace a evaluace

Jako příklad kombinace nyní uvedeme opět akademické pracovníky (Oblast vzdělávání a výzkumu), jejichž nutné kompetence jsou charakterizovány následovně: 

Holandské univerzity mají interní systém, který tyto informace eviduje a pomáhá zaměstnancům dobře pochopit jejich vlastní roli a případně hledat další vhodné funkce, kde by mohli uplatnit svoje schopnosti. Dále univerzity mají interní systémy vzdělávání, které umožňují kariérní růst nebo zlepšení kvalifikace a uplatnění mimo univerzitu. 

Evaluace zaměstnanců a zaměstnankyň

Při evaluaci zaměstnanců je Katalog prací a s ním propojené kompetence a možný další kariérní postup základním východiskem. Změna funkce je možná, ale musí být splněny požadavky definované v katalogu prací. Na uvolněné funkce jsou vypisována nejprve interní a poté otevřená výběrová řízení. Pracovníci ve vedoucích pozicích se většinou obměňují po jednom termínu, povinně pak po dvou. Výběrová komise, ve které mají zastoupení také odbory, rozhoduje, zda kandidát splňuje požadavky, které jsou na funkci kladené.

Současné problémy holandského vysokého školství

I v Holandsku svůj systém reflektují, přistupují k němu kriticky, a proto v této části představíme některé známé slabiny systému, kterými se zabývají holandské vysokoškolské odbory a se kterými se musí vypořádávat holandští kolegové a kolegyně. Vycházíme zde s několika rozhovorů s holandskými akademiky, akademičkami a odboráři. Hlavními tématy jsou následující:

  • Příliš vysoká pracovní zátěž (7)
  • Nárůst studujících není kompenzován ve státním rozpočtu
  • Velký objem neplacené práce nad rámec úvazku (až 30% času)
  • Vysoké riziko vyhoření a dalších fyzických a psychických potíží v důsledků pracovní zátěže

Podle studie z roku 2017 si dvě třetiny ze zhruba 2500 pracovníků stěžují na příliš vysokou pracovní zátěž, která je způsobena nízkým počtem zaměstnanců, vysokým počtem studentů, vysokým tlakem na publikační výkon, velkým objemem času věnovaným přípravě grantových žádostí, nedostatečným státním financováním, a dalšími faktory. Téměř polovina zaměstnanců pravidelně přemýšlí o změně kariéry. Zhruba polovina pracuje také nejméně o 6 hodin týdně více než určuje jejich smlouva. Zhruba polovina uvádí, že nemá dostatek času na přípravu a dvě třetiny nestíhají dokončit práci podle plánu. Polovina uvádí, že nečerpá přestávky a pracuje se stálým pocitem neklidu. Taktéž zhruba polovina pracuje i při nemoci nebo nečerpá nemocenskou dovolenou kvůli množství práce (91%). Většina zaměstnanců (59%) v minulosti uvádí také stresem způsobené fyzické nebo psychické potíže. Stejný počet zaměstnanců uvádí, že pracuje ve volném čase, po večerech a víkendech. Polovina pracuje o dovolené a uvádí, že ani o dovolené nejsou schopni odpočívat. Zhruba třetina uvádí nejistotu ohledně toho, kde bude příští rok pracovat (8).

Holandská média se také věnují různým skandálům a neřešeným problémům (sexuální obtěžování, šikana, atd.) nebo popisují rostoucí tlak na vysoké školy, které čelí stále rostoucímu počtu studentů bez odpovídajícího růstu rozpočtu, čímž roste riziko vyhoření (9). Mezi lety 2002 a 2018 vzrostl počet studujících ze zhruba 180 tisíc na více než 290 tisíc, aniž by růst byl rozpočtově zohledněn. 

Hlavní příčinou finančních problémů je stav, kdy o mzdách vyjednávají odbory s Radou vysokých škol (Universiteiten van Nederland), ale ministerstvo v těchto vyjednáváních není zahrnuto a není proto pod tlakem udržovat adekvátní rozpočet školství. Tento stav je v současnosti největším zdrojem napětí mezi sektorem školství a většinou pravicovými vládami. V dubnu 2021 na protest proti nedostatečnému financování VŠ představitelé vysokých škol a odborových svazů skočili do tzv. Dvorského jezírka (hol. Hofvijver), který je mezi vládními budovami v Haagu. Ukázali tak symbolicky, že už mají vodu až pod bradu a brzy se utopí (pro Holanďany obklopené vodou a žijící pod úrovní hladiny moře je tato symbolika více než jasná) (10).

Problémy, se kterými se potýkají na holandských vysokých školách však známe i u nás – vysoké nároky, přesčasy, práce ve stresu, dopady na zdraví. Naše situace je však alarmující tím, že výchozí podmínky velké části českých pracovníků a pracovnic vysokých škol nejsou ani takové, aby umožňovaly zajistit sobě a svým rodinám život ve městech, kde působí.

Zdroje:

(1) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Educational_expenditure_statistics

(2) https://www.fnv.nl/werk-inkomen/contract/wat-is-een-cao#/

(3) https://www.universiteitenvannederland.nl/cao-universiteiten (zde je automaticky přeložená česká verze – DeepL)

(4) https://www.fnv.nl/nieuwsbericht/sectornieuws/fnv-overheid/2022/03/uitslag-cao-enquete

(5) https://www.fnv.nl/cao-sector/overheid/onderwijs-onderzoek/universiteiten/goede-cao-universiteiten/activiteiten-en-planning

(6) https://en.wikipedia.org/wiki/Hay_Guide_Chart

(7) https://www.fnv.nl/cao-sector/overheid/onderwijs-onderzoek/universiteiten/blijf-op-de-hoogte/werkdruk-universiteiten

(8) https://www.fnv.nl/getmedia/cc9bf1c8-319e-4312-b6a9-6280b29f5659/Onderzoekwerkdrukuniversiteiten.pdf

(9) https://www.groene.nl/artikel/de-leerfabriek

(10) https://nos.nl/artikel/2375687-academici-over-geldgebrek-ik-ben-er-klaar-mee-ik-ga-iets-anders-doen

https://advalvas.vu.nl/wetenschap-onderwijs/veel-uitval-en-slechte-taalvaardigheid-op-nederlandse-universiteiten/

https://www.fnv.nl/cao-sector/overheid/onderwijs-onderzoek/universiteiten

https://en.wikipedia.org/wiki/Universiteiten_van_Nederland

https://en.wikipedia.org/wiki/Hay_Guide_Chart