Informace o odměnách managementu tuzemských univerzit jako UK či MUNI znovu otevřely téma financování vysokých škol a hospodárného nakládání s veřejnými penězi. Iniciativa Hodina pravdy dlouhodobě upozorňuje na nerovnosti ve financování jednotlivých fakult a oborů a zasazuje problémy s financováním do širších souvislostí. Jsme přesvědčeni, že kvalita vzdělávání a podmínky pro výzkum a rozvoj mladých talentů jsou základními kameny pro budoucnost České republiky. Přicházíme proto se čtyřmi požadavky, které považujeme za klíčové pro zlepšení současného stavu, které jsou určeny jak MŠMT, tak vedení českých vysokých škol, České konferencí rektorů, Asociacím děkanů, akademické obci i veřejnosti.
Požadujeme:
- Transparentnost ve financování i komunikaci
- Strategie pro urychlené snižování nerovností
- Kontrolu a důslednost při provádění změn
- Aktivní přístup akademické obce
Jednotlivé požadavky jsou rozvedeny na další stránce.
Iniciativa Hodina pravdy věří, že společným úsilím můžeme dosáhnout udržitelné a transparentní budoucnosti pro české vysoké školství. Obracejme pozornost k dlouhodobé vizi, efektivnímu rozdělování zdrojů a rozvoji mladých talentů. Jen tak si české univerzity mohou zachovat důstojné místo na akademické mapě světa.
Za Hodinu pravdy Nina Wanča a Jakub Izdný (info@hodinapravdy.cz)
Podrobné požadavky iniciativy HP
1. Požadujeme transparentnost ve financování i komunikaci
Vysoké školství (VŠ) je financováno z veřejných prostředků a je proto nezbytné zajistit, aby tyto zdroje byly spravovány odpovědně a transparentně, a to již od plánovaného rozpočtu na rok 2025. Univerzity a fakulty by měly pravidelně zveřejňovat své rozpočty včetně nastavení parametrů a limitů v odměňování managementu jak univerzit, tak i jednotlivých fakult. Apelujeme proto na odpovědnost akademických samospráv, aby se tuto transparentnost snažily aktivně zajistit pomocí vnitřních mzdových předpisů a dohledu ekonomických komisí akademických senátů a odborových organizací.
2. Požadujeme strategie pro urychlené snižování nerovností
Řada systémových opatření vedla a stále vede k nerovnostem ve financování VŠ, na což opakovaně upozorňujeme (překonané KENy – Koeficinty ekonomické náročnosti, odlišné grantové možnosti, počty studujících). Požadujeme, aby univerzity odstranily rozdíly ve financování mezi fakultami i ve mzdách zaměstnanců na shodných pracovních pozicích v souladu s paragrafem 110 Zákoníku práce a směrnicí EU o rovném odměňování 970/2023.
Naše protesty zásadním způsobem přispěly k tomu, že se v letošním roce zvýšil objem prostředků na VŠ o 4 miliardy. Tyto prostředky musí být v rámci univerzit distribuovány takovým způsobem, aby se uvedené nerovnosti měřitelným způsobem snižovaly. MŠMT zároveň musí vykonávat důslednou kontrolu využití prostředků na kohezi akademickými samosprávami. Opačný přístup ohrožuje nejen akademickou integritu, ale i rovné příležitosti pro všechny studující a pracující.
Příklad nesystematického přístupu vlád lze vidět na reformě doktorského studia, kdy sice došlo k navýšení měsíčního doktorandského stipendia, ale protože reforma byla tzv. „rozpočtově neutrální”, není z čeho stipendia hradit. Hrozí masivní a trvalé snížení počtu studujících doktorských programů, což přímo ohrožuje rozvoj vědy.
Financování českého vysokého školství stále zůstává v příkrém rozporu se sliby končící vlády dlouhodobě pod průměrem OECD a je opakovaně kritizováno různými mezinárodními institucemi jako velká slabina konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Celkový nedostatek prostředků je jednou z největších překážek k narovnání nepřijatelných rozdílů ve vysokoškolských mzdách.
3. Požadujeme kontrolu a důslednost při provádění změn
Pokud MŠMT stanoví podmínky pro navyšování rozpočtů vysokých škol, je třeba důsledně vyžadovat jejich splnění. Zákoník práce, rovné odměňování či využívání kohezních fondů musí být podrobeny systematické kontrole. Transparentnost a důsledná kontrola jsou klíčové pro obnovu důvěry akademické i širší veřejnosti v celý systém.
4. Aktivní přístup akademické obce Nedávné protesty a stávky ukázaly, že změny v českém vysokém školství jsou nevyhnutelné a podněty by měly vzejít nejen od MŠMT, ale i akademických samospráv. Funkční samosprávné orgány vysokých škol hrají zásadní roli v jejich zdravém fungování. Vyzýváme proto všechny členy a členky akademické obce, aby se aktivně zajímali o dění na svých univerzitách, účastnili se fungování univerzitních samospráv, vytvářeli prostor pro dialog a přispívali k budování vzájemného porozumění mezi fakultami a obory.
