Na setkání zástupců vlády ČR s představiteli vysokého školství zaznělo ve vystoupení ministra M. Beka několik sporných tvrzení. Ministr Bek mimo jiné nepřímo obvinil vysoké školy a představitele jejich zaměstnanců, že ve svých požadavcích neberou v potaz špatnou ekonomickou situaci země a potřeby vlády zmírňovat dotacemi dopady energetické krize na firmy a domácnosti.
Iniciativa Hodina pravdy odmítá argument, že by zvýšení finančních prostředků pro vysoké školy ohrozilo dotování cen energií, jako zavádějící a demagogický. Sestavení státního rozpočtu je vždy výsledkem politických rozhodnutí, činěných na základě priorit vládní politiky.
Vláda ve svém programovém prohlášení konstatovala, že vzdělávací systém včetně vysokého školství mezi její priority patří. Postoje ministra Beka, tak jak je prezentoval na uvedeném setkání, však svědčily spíše o opaku. V době ekonomické stagnace či krize každá vláda jistě musí zvážit, které výdaje jsou pro chod státu nezbytné a které lze odsunout na příznivější dobu. Všechny dostupné analýzy, včetně té, které si nechalo na jaře zpracovat samotné MŠMT, však ukazují, že vysoké školství je natolik dlouhodobě podfinancované, že mu hrozí v některých jeho segmentech, zejména pak v humanitní a sociálně vědní oblasti, rozvrat.
Je pravděpodobné, že nedojde-li v příštím roce ke zvýšení příspěvku na VŠ vzdělávání, řada oborů nepřežije a stávající studijní programy nebude možné déle zajišťovat. Další šetření na vysokém školství je neúnosné a ohrožuje samotný systém vysokoškolského vzdělávání. Pokud se některé jeho oblasti zhroutí, bude cena za jeho obnovení mnohem vyšší, než kolik dnes vysoké školy požadují. V kontextu, kdy se o univerzitní vzdělání budou již zanedlouho ucházet silné populační ročníky 2007 a 2008, navíc reálně hrozí, že necháme před branami vysokého školství velké množství uchazečů navzdory jejich schopnostem a motivaci. Finančně oslabené fakulty si totiž již dnes na uvolněná místa po zaměstnancích odcházejících do důchodu či do soukromého sektoru nemohou dovolit najmout nové síly. Tato neprozíravost vlády je o to skandálnější, že v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25-34 let se dnes Česká republika nachází na chvostu 38 nejsilnějších ekonomik světa.
Hodina pravdy proto důrazně vyzývá ministra Beka i ostatní členy vlády, aby dostáli svému slibu a reálně zařadili vysoké školství mezi priority. Vzdělanostní ekonomika s přidanou hodnotou, o kterou Česká republika usiluje, se bez skutečné prioritizace vysokoškolského vzdělání neobejde.
