Skip to main content

Iniciativa Hodina pravdy, jež stála za organizací protestů za adekvátní ohodnocení humanitních a společenských věd, které se uskutečnily v Den učitelů 28. března tohoto roku v Praze a jiných městech, reaguje na vystoupení ministra školství Mikuláše Beka na jednání sněmovního školského výboru 30. 8. 2023.

Jakkoliv lze pozitivně hodnotit fakt, že rozpočet pro vědu a výzkum nebude pro rok 2024 snížen o 10 %, jak bylo ještě v létě navrhováno ministerstvem financí, pro sektor vysokého školství jeho zachování ve stávající výši představuje pokračování dlouhodobého podfinancování a v mnoha případech i existenčního ohrožení.

„Celý návrh na seškrtání rozpočtu pro vědu a výzkum jsme od počátku považovali za absurdní. Bylo zřejmé, že na něm nebude politická shoda, neboť šel proti samotnému programovému prohlášení vlády. Hrozba snížením prostředků a následné zachování původního stavu vnímáme jako zastírací manévr a snahu vyhnout se účelnému řešení stávajícího a dlouhodobého podfinancování,“ uvádí odborná asistentka a specialistka na nová média Nina Wančová z FF UK.

„Je nutné si uvědomit, že proti programovému prohlášení vlády směřuje i stávající návrh. Ve vládním programu se totiž uvádí, že výdaje na vzdělávání se mají dorovnat na průměr zemí OECD. Místo toho nyní v oblasti vysokého školství opět reálně poklesnou. Česká republika tak pokračuje ve své cestě k zaostávání a udržování pozice periferie ve vztahu k vyspělým evropským zemím. Vláda, která slibovala, že naši zemi vymaní ze situace montovny a levné práce, svojí politikou chystá pravý opak. Peníze, které nyní ušetříme na vysokoškolském vzdělávání a výzkumu, ohrozí budoucí hospodářský růst, jak vládě dlouhodobě připomíná i NERV,” dodává k tomu František Kratochvíl z odborové organizace FF UP v Olomouci.

Hodina pravdy dále upozorňuje na pokračující katastrofální finanční situaci humanitních a společenskovědních fakult. Ta se propisuje v žalostně nízkých mzdách vyučujících, jež neodpovídají ani nárokům na jejich kvalifikaci a výuku navázanou na výzkum, ani požadavkům na mezinárodně uznávané výsledky, které jsou od nich právem očekávány. Stejně tak ostudné jsou mzdy administrativních pracovníků těchto fakult, kteří by za obdobnou práci v komerční sféře byli odměňováni mnohanásobně vyšším platem.

„Na humanitních fakultách pokračuje neudržitelná situace, kdy vysokoškolští učitelé i administrativní pracovníci pracují za podprůměrné, a z hlediska nákladů na život zcela nedostatečně mzdy. Ministr Bek sice vyhlašuje, že přidá učitelům, což je chvályhodné, ale zároveň nevysvětluje, jak si představuje další fungování humanitních oborů na vysokých školách, jejichž učitelé, jichž se toto navýšení nijak netýká, budou jen těžko ochotni nadále pracovat za stávající platy, znehodnocené za poslední dva roky inflací,” komentuje vystoupení ministra koordinátor Hodiny pravdy Vít Zdrálek z FF UK.

Za žalostně nízkou považují akademici i výši doktorandských stipendií, která v současnosti činí 11250 korun. „Je ostudné, že budoucí badatelé a učitelé dostávají stipendium odpovídající pouze 65 % minimální mzdy, která je letos stanovena na 17300,“ uvedla Anna Schubertová, doktorandka komparatistiky z Filozofické fakulty UK. „Se stále větší netrpělivostí čekáme na slibovanou reformu doktorského studia a jeho financování, která by měla podle prohlášení vlády vytvořit ‘maximálně vstřícné podmínky pro kvalitní rozvoj nastupující vědecké generace.’Další odklad reformy znamená, že se jí stávající doktorandky a doktorandi nejspíš nedočkají a že doktorát bude nadále pouze pro vyvolené a rodinou dobře zajištěné jedince,“ doplňuje doktorandka aplikované lingvistiky Petra Slížková.

Hodina pravdy proto na podzim uskuteční další a intenzivnější protesty. „Náš protest na jaře byl pouze symbolický a jeho cílem bylo na špatnou situaci upozornit. Vzhledem k tomu, že MŠMT ani vláda jako celek neprojevuje žádnou vůli vložit do vysokého školství více prostředků, ze kterých by bylo možné platy humanitních a společenskovědních akademiků dorovnat alespoň na základní důstojnou úroveň, a nevede s námi seriózní jednání, nezbývá nám, než ministerstvo k zájmu o tuto problematiku přinutit,” vysvětluje Michal Hořejší z JČU v Českých Budějovicích.

Na jednotlivých pracovištích českých filozofických fakult již byly zřízeny stávkové výbory, které v tuto chvíli plánují plnohodnotnou a prozatím jednodenní stávku na říjen. Zástupci iniciativy Hodina pravdy ale nevyloučili ani dlouhodobější stávku, která by zasáhla do zkouškového období, a narušila tak průběh státnic. „Uvědomujeme si, že jde o extrémní krok, který by mohl zkomplikovat studentům dokončení studia a získání diplomů. Vzhledem k tomu, že se naše ostatní možnosti pomalu vyčerpávají, nelze jej vyloučit. Je to jeden z legitimních způsobů, jak dát jasně najevo, že za těchto ponižujících podmínek odmítáme dále pracovat a vzdělávat budoucí generace. I když to některé studující možná znepokojí, věříme, že nás podpoří s vědomím, že touto formou protestu usilujeme mimo jiné o zlepšení poskytovaného vzdělávání, které dlouhodobým podfinancováním stále více trpí,” uvádí k tomu předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec.

Zástupci Hodiny pravdy nakonec ozřejmují, proč nepožadují přidělení dodatečných prostředků od vlastních rektorátů. „Víme, že ministerstvo opakovaně argumentuje tím, že finanční krize našich fakult je vnitřní věcí univerzit, které prostředky na mzdy přerozdělují, a že s tím nemůže nic dělat. Situace na univerzitách je ale výsledkem historicky nespravedlivě nastaveného rozdělování prostředků, ke kterému došlo právě ze strany ministerstva. Jeho revizi lze obtížně prosadit ve chvíli, kdy celkové prostředky pro vysoké školství stagnují. Chápeme, že pro ministerstvo by bylo ideální, kdybychom žádali, aby se peníze na naše mzdy seškrtaly z mezd kolegů lékařů a přírodovědců. Něco takového ale požadovat nechceme a těžko by to vedlo k úspěchu. Jediným řešením proto je navýšení prostředků ze strany ministerstva, jak jej ostatně vláda slíbila ve svém programu,” vysvětluje anglistka a překladatelka Petra Johana Poncarová z FF UK, proč se iniciativa Hodina pravdy obrací se svými požadavky v prvé řadě na MŠMT a na ministra Mikuláše Beka.