Iniciativa Hodina pravdy, jež stála za organizací protestů na podporu humanitních a společenských věd, které se uskutečnily v Den učitelů 28. března tohoto roku v Praze a jiných městech, vyjadřuje svoje rozhořčení nad neochotou současné vlády konstruktivně řešit alarmující stav vysokého školství, vědy a výzkumu. Nejen, že jarní příslib MŠMT na mimořádné zvýšení příspěvku na VŠ vzdělávání zůstal nesplněn, ale vláda navíc hrozí dalšími škrty již tak podfinancovaného sektoru. Vzhledem k těmto skutečnostem se pedagogové rozhodli přistoupit k důraznější formě protestů: „Situace je nadále neúnosná a řešení je třeba teď. Pokud vláda zásadně nezmění přístup, proběhne v říjnu stávka,“ prohlásil František Kratochvíl z odborové organizace FF UP v Olomouci.
Ze současných jednání představitelů vysokých škol se zástupci MŠMT vyplývá, že vláda hodlá dále prodlužovat situaci, kdy podíl výdajů na VŠ vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Za současného podfinancování přitom odcházejí z vysokých škol nejen zkušení vysokoškolští pedagogové, ale není přijímán ani personál nový, který by zajistil kontinuitu oborů. Dlouhodobě podfinancovaní jsou také administrativní a další techničtí zaměstnanci fakult i studenti doktorského studia, kteří se na chodu fakult zásadním způsobem podílejí.
O tom, že situace vysokého školství obecně a nejchudších fakult zvlášť je dlouhodobě neudržitelná, ví i samotný ministr školství Mikuláš Bek, muzikolog a vysokoškolský pedagog, který se ještě v letech 2017-2018, jako místopředseda České konference rektorů, domáhal zvýšení rozpočtu o tři miliardy korun a k nešťastné situaci ve školství se vyjádřil takto: „Naše úsilí o konsolidaci rozpočtu vysokých škol proto nekončí. I po volbách chceme pokračovat v úsilí o to, aby se téma kvality, dostupnosti a financování vysokého školství stalo vyšší prioritou budoucí vládní koalice.“ Avšak v současnosti akademikům vzkazuje, že „mají vydržet dál“. Zatímco bývalý ministr školství Vladimír Balaš navrhoval mimořádné navýšení rozpočtu o 901 milionů korun, současný ministr školství M. Bek tvrzení, že je rozpočet vysokých škol trvale nízký, odmítá. A za situace, kdy výdaje na VŠ vzdělávání klesly z 0,66 % HDP v roce 2009 na pouhých 0,42 % v r. 2023, zatímco v zemích OECD obvykle činí 1-1,5 %, navrhuje ministr kosmetická řešení, jako je restrukturalizace jednotlivých pracovišť, sdružování oborů a hledání rezerv. Tyto návrhy však neřeší podstatu problému a tíživou finanční situaci akademických pracujících nijak nezlepší. Do několika let přitom výrazně stoupne počet zájemců o studium a podfinancované vysoké školy budou čelit podobnému náporu, jako v současné době školy střední.
Svými dalšími protesty chce akademická obec přimět MŠMT a vládu, aby zásadně přehodnotily současný postoj k vysokoškolskému vzdělávání i vědě a výzkumu a výrazně zvýšily jeho podporu. Že budou tyto protesty ještě masovější než na jaře, lze podle Víta Zdrálka z Filozofické fakulty UK odhadnout už z toho, jak výbušná je současná situace na těch nejvíce podfinancovaných fakultách: „Frustrace vysokoškolských pracovníků narůstá kvůli stále drastičtějšímu nepoměru mezi požadavky, které univerzita klade na své zaměstnance, od nichž očekává mezinárodně excelentní výzkum a časově neomezené pracovní nasazení, a žalostnou almužnou, kterou jim za to poskytuje.“ Také studující chystané protestní akce široce podporují, neboť chápou, že mzdové podmínky jejich pedagogů zároveň rozhodují o kvalitě a podmínkách jejich studia. „Systém, který dlouhodobě zneužívá ochoty akademiků vyučovat a bádat za mizivou mzdu jen z lásky k oboru a ke své práci, je dlouhodobě neudržitelný a ohrožuje jak rozvoj našich oborů, tak i kvalitu naší výuky,“ zmiňuje studentka Karolína Padělková z oboru historie, která se již v březnu zúčastnila spolu se svými spolužáky velkého protestního pochodu.
Významnou měrou se do organizování protestů hodlají zapojit též doktorandi a doktorandky, jejichž situaci hodlalo ministerstvo školství řešit připravovanou reformou. Ta měla vstoupit v platnost již v roce 2021, avšak dle posledních informací se odsouvá na neurčito. Třebaže na ministerstvu panuje shoda na tom, že adekvátní příspěvek na doktoranda by měl dosahovat alespoň 1,2 minimální mzdy, stále jej nechává na skandálně nízké hodnotě 11 250 korun. „Z průzkumu mezi doktorandstvem na FF UK vyplynulo, že se jich třetina ocitla během studia v tíživé existenční situaci. Není třeba zdůrazňovat, že za takových podmínek se není možné výzkumu věnovat kvalitně a naplno, resp. vůbec,“ prohlásila Anna Řičář Libánská, doktorandka Filozofické fakulty UK.
Iniciativa Hodina pravdy již přikročila k zakládání stávkových výborů na jednotlivých katedrách a pracovištích tuzemských univerzit a vyzývá další vědecké instituce, aby se k protestu připojily. Ačkoliv je situace humanitních věd obzvláště tíživá, podfinancování se týká celého sektoru vysokých škol i vědeckých institucí a je proto třeba čelit vládní politice společně. Například Alena Sarkissian a Jan Mervart z odborové organizace Filozofického ústavu AV ČR jsou toho názoru, že „pokud všechny pokusy o komunikaci s MŠMT selhaly a všechna zdůvodnění požadavků Hodiny pravdy zůstala bez odezvy, je stávka jediným řešením.“