Neodkladné řešení finanční krize na fakultách humanitního zaměření je hlavním požadavkem petice, kterou delegace vedená děkanem FF UP v Olomouci Janem Stejskalem předala v pátek 21. dubna ministerstvu školství a v kopii také premiérovi Petru Fialovi. Za symbolické datum předání petice byl zvolen termín, do kterého měli rektoři českých univerzit zaslat podklady o probíhajících opatřeních pro hospodárné vedení a rozvoj svých institucí. Odevzdání petice tak symbolicky připomnělo vládě, že nyní je míč na její straně hřiště a akademická obec od ní očekává konkrétní kroky vedoucí k nápravě kritické situace na filozofických a dalších humanitně zaměřených fakultách.
Před novináři z ČTK, České televize a dalších médií připomněl Jan Stejskal, že za každým z více než 4000 podpisů se skrývá konkrétní lidský příběh existenční nejistoty. Historička a odborářka Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií FF UK poté přečetla seznam 20 fakult a dalších akademických institucí, které požadavky v petici uvedené podpořily. Předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec ve svém proslovu k novinářům vyvrátil některé nepravdy, které se na adresu iniciativy Hodina pravdy objevují v médiích. Během následných rozhovorů s novináři byla budoucímu ministrovi školství adresována otázka, zda je podle něj přijatelné, aby za stejně náročnou pedagogickou práci pobírali zaměstnanci humanitně zaměřených fakult až o polovinu nižší mzdy oproti vyučujícím na fakultách lékařských a přírodovědných. Delegace dále ocenila, že nově přijatá novela Zákona o pedagogických pracovnících ze srpna minulého roku má učitelům základních a středních škol garantovat plat ve výši nejméně 130 procent průměrné mzdy. Zároveň však od nově nastupujícího ministra školství očekávají odpověď, zda neshledává cosi povážlivého na situaci, kdy vysokoškolští učitelé těchto učitelů mají garantovány platy, které se současné průměrné mzdě sotva přibližují.
Proslov Ondřeje Švece k novinářům před předáním petice na MŠMT: Několik nepravd o současné situaci na humanitně zaměřených fakultách“
Proč v našem úsilí o zlepšení situace na humanitních fakultách neustáváme a neustaneme? Proč potřebujeme silného partnera na straně Ministerstva školství a co od něj očekáváme? Proč se nemůžeme spokojit s dosavadní reakcí vlády na požadavky, které jsme během Dne učitelů zveřejnili? Jaké nepravdy se občas na adresu naší iniciativy objevují v médiích, a jak je tomu ve skutečnosti?
Nepravda prvá: za současnou bídu humanitně zaměřených oborů mohou děkani našich fakult.
Z nedávného prohlášení Mikuláše Beka, nového kandidáta na post Ministra školství, si lidé mohli odnést dojem, že za špatnou finanční situaci si mohou naše instituce samy, protože nabraly příliš mnoho pedagogů, kteří učí příliš malé množství žáků.
Pravda je ovšem taková, že na FF UK připadá na jednoho vyučujícího zhruba dvakrát tolik studujících než na 2. lékařské fakultě nebo Matematicko-fyzikální fakultě UK. Kdo obětuje práci pro rozvíjení svého oboru, přípravě přednášek, psaní článků a spolupráce se studenty veškerý čas – často na úkor rodiny, spánku, přátel, nebo i dovolené – ten se v obrázku rozmařilých fakult s příliš mnoha učiteli nemůže rozpoznat. Hlavním argumentem však zůstává, že snížení počtu vyučujících rozhodně nepovede ke zkvalitnění výuky.
Co nechceme?
- Nechceme snížit nabídku pravidelně inovovaných přednášek a seminářů.
- Nechceme vyučovat pouze frontálně a masově, bez tolik cenné zpětné vazby studujících.
- Nechceme odbývat důkladné připomínkování seminárních a diplomových prací.
Naopak se chceme vedení studentů věnovat s intenzitou a soustavností obvyklou na nejlepších světových pracovištích. Naše žalostná situace zkrátka není dána tím, že by nás bylo příliš mnoho, ale povážlivým snižováním podílu prostředků na vysoké školy v rozpočtu MŠMT během poslední dekády.
Nepravda druhá: humanitně zaměřené fakulty se brání jakýmkoli reformním krokům.
Dnešní předání petice by mohlo vyznít tak, že si humanitní fakulty pouze snaží udržet status quo a nechtějí se reformovat. My jsme dnes přišli naopak z toho důvodu, že podle nás současný stav není ani dobrý, ani udržitelný. Ozýváme se právě proto, že již nehodláme naše obory udržovat ve stávajícím chátrání způsobeném nedostatkem financí, ani je zakonzervovat. Jsme si vědomi omezení a chyb současného systému, zejména protože chceme obstát v mezinárodním srovnání a nalákat k nám nejlepší spolupracovníky ze světa.
Jako vyučující požadujeme adekvátní podmínky proto, (i) abychom mohli odvádět co nejlepší pedagogickou i vědeckou práci, (ii) abychom byli v intenzivnějším kontaktu se zahraničím, (iii) aby se na našich pracovištích rozvíjel mezinárodně relevantní výzkum v pestrém zastoupení oborů.
Studující našich fakult pak právem požadují, aby jejich učitelé (i) koncipovali výuku v návaznosti na vlastní bádání a (ii) aby věnovali píli a čas vedení jejich prací a pomoci s přípravou jejich projektů.
Doktorandi a doktorandky pak přicházejí s racionálním požadavkem, aby jim bylo poskytováno stipendium, které by se alespoň přiblížilo průměrné mzdě a které by jim umožnilo soustředěnou práci na vlastní disertaci.
Nepravda třetí: pláčete dobře, ale na špatném hrobě.
Podle některých vyjádření vlády je na univerzitách peněz dost, ale ony si je v rámci autonomního rozhodování dělí způsobem, do nějž MŠMT nemá právo zasahovat. V návaznosti na naše protesty se nechal premiér Petr Fiala slyšet: „Pouhé navýšení celkového objemu prostředků na VŠ vzdělávání humanitním oborům nepomůže.“ Je v tom část pravdy, zejména pokud by se jakýkoli balík peněz navíc dělil podle dávno nerelevantních koeficientů ekonomické náročnosti. Jak několikrát zaznělo i během protestního dne učitelů, jedinou schůdnou cestou je současné navýšení celkového objemu financí na VŠ vzdělávání a jasný pokyn univerzitám, aby příspěvek na vzdělávací činnost přestaly rozdělovat způsobem diskriminujícím filozofické a další humanitně zaměřené fakulty. Oceňujeme proto, že již nyní existuje na MŠMT skupina pověřená analýzou, zda za rozdíly mezi výdělky pracovníků jednotlivých fakult není systémová chyba.
Od nového ministra školství očekáváme, že bude moderovat debatu o rozdělování příspěvku na vzdělávací činnost a že tolik potřebné zvýšení financí doprovodí doporučením, že je nutné tyto prostředky směřovat na fakulty s nejnižšími mzdami.
Konečně od MŠMT očekáváme jasnou vizi, jaké vysoké školství si přeje ČR mít, a dlouhodobý plán rozvoje této části vzdělávání. České vysoké školství především utrpělo dekádou opomíjení a snižování reálných výdajů. Vyzýváme budoucího pana ministra, aby si agendu rozvoje českého vysokého školství osvojil, aby za nás bojoval a aby přesvědčil své kolegy ve vládě, že právě investice do akademické práce se naší zemi vyplatí.
Jeden komentář: “Akademická delegace předala 21. 4. MŠMT petici za důstojné mzdy na vysokých školách”
[…] nepovažovali za uspokojivou, připomněli jsme své požadavky o měsíc později při přidávání petice podepsané více než 2000 signatáři na Ministerstvu školství, na kterou ministerstvo […]